Ve východních kulturách je příprava a podávání čaje obřadem, u nás se často spokojíme s rychlým zalitím sáčku s neznámým obsahem. Co se v jeho útrobách skrývá? Spotřebitelský časopis dTest nechal pro své lednové vydání otestovat 17 porcovaných zelených čajů. Dva z nich by kvůli vysokému obsahu pesticidů ani neměly přijít na trh.
„V čajích jsme zjišťovali možnou přítomnost celkem tří stovek pesticidů. Nalezli jsme rezidua 21 z nich. Výrobky Tesco Green Tea a Dukát Zelený čaj tradiční obsahovaly insekticid acetamiprid v množství, které více než dvojnásobně překračuje unijní limit. Neměly by se vůbec objevit v obchodní síti,“ konstatuje Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest a dodává: „Tyto dva čaje navíc obsahovaly ještě dalších 11, respektive 13 reziduí pesticidů.“ Dukát Zelený čaj tradiční se přitom již v lednu roku 2014 objevil mezi nebezpečnými potravinami v databázi Státní potravinářské a zemědělské inspekce kvůli nadlimitnímu obsahu jiného insekticidu.
Více než deset pesticidů objevil dTest také u zeleného Pigi čaje Jemča, Teekanne Green Tea a Pravého zeleného čaje tradičního Lloyd Tea.
„Vliv koktejlu rozličných pesticidních látek není dostatečně prozkoumán, proto je na místě opatrnost. Jejich kombinace, byť v minimálním množství, může mít nevyzpytatelné účinky,“ vysvětluje Pavlis. Větší množství pesticidů i vysoký obsah jednoho z nich naměřila laboratoř také v čaji Gunpowder od Valdemara Grešíka.
Test zkoumal také senzorické vlastnosti čajů. Česká vyhláška je ohledně kvality čaje značně benevolentní a říká pouze, že „čajem pravým se rozumí čaj, který je vyrobený z výhonků, listů, pupenů nebo jemných částí zdřevnatělých stonků čajovníku Camellia sinensis.“ Přitom rozdíl mezi čajem ze zdřevnatělých stonků a z pupenů je obrovský. Jak chuťový, tak cenový. Pokud dáváme přednost pohodlí čajových sáčků před složitější přípravou sypaného čaje, je lepší nemít velká kvalitativní očekávání a spíše než pupeny a lístky čekat jemnou drť a větvičky.
„Porcované zelené čaje po smyslové stránce nenadchnou, ale ani neurazí. Chuťové maximum získáme vhodnou teplotou vody a dobou louhování. Optimální návod k přípravě by měl uvádět každý výrobce na obalu, protože čaje se od sebe liší a každému z nich svědčí trochu něco jiného,“ říká Daniel Pavlis. Obecně platí, že zelený čaj by se neměl zalévat vařící vodou, ideální teplota je mezi 70 a 90 stupni Celsia. „Je s podivem, že 8 ze 17 výrobců testovaných čajů na obalu uvádí, že se sáčky mají zalévat právě vroucí vodou. Tento postup může být příčinou špatného chuťového dojmu u některých výrobků,“ uzavírá Pavlis.
Vítězem testu se stal Zelený čaj porcovaný Naše bio z Billy, jehož chuť i vůni označili hodnotitelé za příjemnou, prokázal dobrou antioxidační aktivitu a navíc neobsahoval žádná rezidua pesticidů.
Převzato z tiskové zprávy dTestu