Jak se bránit proti platebnímu rozkazu?

V současné době vycházejí na světlo případy lidí, kteří si před Vánoci vypůjčili peníze a posléze nedokázali hradit splátky. Nyní přichází čas poslední možnosti, jak řešit tuto problematickou situaci.

Řada lidí nachází v těchto dnech ve schránce platební rozkaz od soudu. Jenže – spotřebitelé mnohdy netuší, co je platební rozkaz, co pro ně z platebního rozkazu vyplývá a už vůbec nevědí, jak se mohou bránit.

Scénář bývá většinou podobný: lidé si chtěli udělat bohatšího Ježíška nebo jim přišla vyšší faktura, než rodinný rozpočet unesl. Proto kontaktovali společnost poskytující drobné úvěry, aby jim poskytla malou finanční výpomoc. Splátky se však postupně stávaly čím dál méně únosnými, až jich nakonec několik neuhradili. Upomínkou od věřitelské společnosti však věc nekončí.

„Na soudy v tomto období přicházejí návrhy úvěrových společností na vydání platebního rozkazu. Jsou-li dostatečně doložené, soud v rychlosti rozhodne, tj. vydá platební rozkaz. V rámci námi poskytovaného poradenství jsme zjistili, že lidé, kterým platební rozkaz přijde, se často neumí bránit. Nepodají proti němu odpor, protože nevědí, co to je a jak ho mají podat,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Poté, co úvěrová společnost zašle spotřebiteli tzv. předžalobní upomínku a uplyne lhůta nejméně 7 dnů, se může nároků vyplývajících ze smlouvy domáhat soudní cestou a bude mít i nárok na proplacení soudních nákladů.

„V případě, že vám přijde do schránky výzva, že vás na poště čeká platební rozkaz, není řešení jej nepřevzít. Po převzetí platebního rozkazu máte lhůtu 15 dnů na podání odporu. Odpor může být podán neodůvodněný a odůvodnění je třeba doplnit soudu v průběhu dalších 30 dnů,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Jak se bránit, pokud jste dostali do schránky platební rozkaz?

1. V případě, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, je třeba v první řadě zkontrolovat, zda společnost nepožaduje smluvní pokutu, případně jak a kde je upravena. V případě, že je smluvní pokuta sjednána v obchodních podmínkách přiložených ke smlouvě, je podle nálezu Ústavního soudu sjednána neplatně. Zároveň by neměla činit více než 0,5 % denně z dlužné částky, jinak by byla hodnocena jako odporující dobrým mravům.

2. Je vhodné překontrolovat údaje o úvěru obsažené ve smlouvě. Zde musí být uvedeny informace, které stanovuje příloha 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Pokud úvěrová smlouva neobsahuje např. RPSN, počet splátek, konečnou sumu zaplacenou spotřebitelem nebo úrokovou sazbu, můžete se dovolávat toho, aby byl úvěr úročen pouze podle reposazby České národní banky.

3. Žádá po vás věřitel tzv. inkasní náklady? V tomto případě je v určitých případech možné vyhodnotit je jako smluvní pokutu, pokud jsou určeny paušálně a obchodní podmínky stanovují povinnost uhradit je, jakmile je dlužník v prodlení. Inkasní náklady nejsou podle judikatury nákladem nutným pro uplatnění práva u soudu ani náhradou škody, protože úvěrové společnosti nemusí služby inkasních agentur využít.

„Možností, jak odůvodnit odpor proti platebnímu rozkazu je mnoho – například, že jste již zaplatili, k žalobci nemáte a nikdy jste neměli žádný závazek, a podobně. Vždy je ovšem zásadní tyto skutečnosti soudu v dané lhůtě sdělit, jinak se rozhodnutí stane pravomocným a nebude již možné se neplatnosti ustanovení smlouvy či neodůvodněnosti žaloby dovolat,“ uzavírá Lukáš Zelený.