Víte o tom, jaké výrobky nás ohrožují na zdraví? Informovat se o tom můžete v dostupné databázi nebezpečných výrobků, kterou provozuje organizace dTest.
Zjistíte například výskyt ftalátů v panence typu „barbie“ či pískacích hračkách, obsah škodlivých látek v kosmetických výrobcích, riziko úrazů kvůli špatným elektronickým výrobkům nebo obsah dráždivých látek v dětských sandálkách.
Smyslem databáze nebezpečných výrobků je varovat veřejnost, a tak eliminovat rizika případného ohrožení konkrétním výrobkem. Provozuje ji dTest na adrese www.nebezpecnevyrobky.cz. „Databáze nebezpečných výrobků aktuálně obsahuje více než devět a půl tisíce produktů, které byly vyhodnoceny jako rizikové pro naše zdraví či majetek. Pro přehlednost jsou rozděleny do 23 kategorií, mezi nimiž najdeme oblečení, elektrická zařízení, léky, hračky, motorová vozidla a příslušenství, kosmetiku, jídlo a pití, vybavení pro sport, kuchyňské potřeby a další,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
Největší počet nebezpečných výrobků, v součtu více než polovinu všech evidovaných v databázi, obsahují kategorie Oblečení, textil a módní doplňky – (více než 2500 položek) a Hračky a zábavní předměty – (více než 2300 položek). V případě oblečení je nejčastějším rizikem uškrcení. Důvodem jsou dlouhé šňůrky na kapucích a jiných částech oděvu, které například při hře na dětském hřišti mohou přivodit smrtelná zranění. Oblečení může skrývat i jiná rizika, kupříkladu udušení za situace, že oděv pro nejmenší obsahuje drobné části (např. kamínky), které se mohou snadno oddělit a dítě je může následně vdechnout či spolknout. Část oděvů označených jako nebezpečné také obsahuje nedovolené chemické látky.
Databáze shromažďuje informace o nebezpečných výrobcích z evropského systému RAPEX a dále od českých dozorových orgánů: České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státního ústavu pro kontrolu léčiv či od Ministerstva zdravotnictví ČR.
Zdrojem údajů v databázi jsou také výsledky testů realizovaných dTestem. „Databázi mohou využívat nejen spotřebitelé, ale například i prodejci, aby měli přehled, zda nemají nebezpečné výrobky ve své nabídce. Obchodníci mohou získat exportovaný soupis nebezpečných výrobků a porovnat data s daty o jimi nabízeném zboží,“ říká Lukáš Zelený.