Konec léta je bezostyšně tady, zítřkem podle kalendáře nastává podzim, a proto je vhodné si říct, jak správně skladovat ovoce a zeleninu a jak začít připravovat zahrádku na příchod zimy.
Naši předci ukládali jablka a hrušky do košů vystlaných suchou slámou. Ta výborně odvádí vlhkost z plodů, které rychleji dozrávají.
Tipem, který se může hodit, i přes to, že rajčata na zahrádce už zřejmě najdeme u málokoho, je jejich ochrana před mrazivými nocemi. Keříčky i s plody vytrháme a pověsíme je v poloteplém sklepě kořeny nahoru. Tento postup zaručí postupné dozrání čerstvých rajčat.
Při skladování jablek, brambor či mrkve věnujeme pozornost tomu, aby tyto plodiny nebyly v těsné blízkosti vedle sebe. Jablka by získala nepříjemnou chuť.
Na zahrádce můžeme nechat růžičkovou kapustu, zimní salát nebo špenát. Na podzim zkušení zahrádkáři doporučují výsadbu česneku. Údajně je zdravější než česnek jarní, a to z důvodů, že se v půdě už nevyskytuje tolik škůdců.
Podzimní výsadbu orientujeme dle fází měsíce, v době ubývajícího měsíce sázíme rostliny, které nám poskytují užitek svou podzemní částí. Těmi jsou cibule, česnek, kořenová petržel a jiné. Naopak v době dorůstajícího měsíce vysazujeme rostliny, které nám užitek poskytují svou nadzemní částí. Mezi ně patří špenát nebo salát.
A kdy je vhodné připravit záhony na příchod paní zimy? Prastaré rady praví, že nejvhodnější doba je, až z jírovce opadá všechno listí. Půdu pohnojíme nebo vysadíme rostliny pro tzv. zelené hnojení, například luční jetel. Dle potřeby také půdu provápníme. Závěrem zahrádce dopřejeme poctivou orbu. Lehčí půdy stačí prokypřit rycími vidlemi.